Dívám se však mé oči nechápou,

vznešeným elfům již vlasy nezlátnou.

Elfové národ sličný to pravda jest,

krajinou nese se zvěst.

Šedé přístavy prázdnotou zejí,

Elfové z Lorienu odcházejí.

Temnota Zlatý les pomalu zakrývá,

odvádí do boje i zlatého Haldira.

Bez váhání do boje elfové jdou,

přes jejich obranu nepřátele lehce neprojdou.

Na pomoc v boji k lidem se chystají,

o možnost smrti se pramálo starají.

Tam u Helmova žlebu,

jsou lidé pouze o vodě a chlebu.

Vždyť tam bojuje i odvážný Legolas,

hvězdy a měsíc prosvěcují jeho vlas.

I trpaslík z temných dolů,

zapojil se do lítých bojů.

I Elessar, Elfkam z Elendilova rodu,

odráží nepřítelovu zlobu.

Stará spojenectví se probudila,

trpaslíci, elfové, lidi, celá Středozem se zlu postavila.

Osud všech teď na malých hobitech leží,

osudný závod se zlem oba běží.

Frodo a Sam a dva druhové věrní sobě,

společně bojují proti Sauronově zlobě.

Malá naděje ještě zbývá,

ještě Středozem kolem nich tiše zbývá.

Stačí Prsten moci vhodit do ohně hory

a pak mohou se vrátit do Kraje, každý do své nory.

Jsou tu ještě Pipin a Smíšek, kteří proti Sarumanovi stojí,

o své nejdražší přátele se víc než o sebe bojí.

V bitvě u Helmova žlebu dostalo se Sauronovi porážky,

i přes všechny jeho překážky.

V té bitvě však Haldir z Lothlorienu zahynul,

na své zemi již nikdy pohledem nespočinul.

Vyhráli bitvu, ale ještě nevyhráli válku,

Sauron připravoval jiné vojsko na dálku.

Dva hobiti však se do Hory osudu dostali,

a Prsten moci do ohně poslali.

Nebyli to vlastně oni, ale Glum,

který s Prstenem do ohně žbluňk.

Z Aragorna se král stal,

se svou milovanou Arwen se na trůn odebral.

Legolas s Gimli na moře se vydali,

a na pohled ostatních pranic nedbali.

Hobiti vrátili se do svého milovaného Kraje,

všichni už skoro zapomněli tam na ně.

Gandalf a Frodo, však musel ho opustit,

ale ostatní dokázali jim odpustit.

Ze začátku to bolelo, že od nich odcházejí,

ale věděli, že jiná možnost není.

Ve vzpomínkách Společenstvo zůstalo všem,

vzpomínají na něj každým dnem.

Ačkoli každý ukousl si jiné sousto,

mezi Společenstvem zůstalo silné přátelství pouto.